Reference

Sigmund Freud – SEBEZOBRAZENÍ

…Nic nebylo v psychologii tak naléhavě pociťováno, jako potřeba důkladné nauky o pudech, na kterou by se dalo dále stavět. Nic takového však k disposici není; o nauku o pudech se po tápavých pokusech musela postarat psychoanalýza sama. Zpočátku stavěla do protikladu jáské pudy (sebezáchova, hlad) a libidinózní pudy (láska), který potom nahradila novým protikladem narcistického a objektního libida. Ani to však zřejmě nebylo poslední slovo; biologické poukazy nejspíš nedovolují, abychom se omezili pouze na jediný druh pudu1.

Ve svých pracích z poslední doby (Vně principu slasti, Psychologie mas a analýza osobnosti, Já a Ono)2 jsem svému dlouho potlačovanému sklonu ke spekulacím nechal volné pole s naznačil v nich také nové řešení pudového problému. Sebezáchovu a zachování druhu jsem zahrnul pod pojem “eros” a proti němu jsem postavil nehlučně pracující pud smrti a pud destrukční. Zcela obecně je pud chápán jako určitá elastičnost živoucího organismu, jako nutkání k opětovnému nastolení stavu, který kdysi přetrvával, který však byl vnějšími vlivy narušen. Tento, ve své podstatě konzervativní charakter pudů se projevuje nutkáním po opakování určitých dějů. Spolupůsobení a protipůsobení erosu a pudu smrti vytváří obraz života.

Zda se tato konstrukce osvědčí jako použitelná se ještě musí prokázat. Přestože je vedena snahou zakotvit v ní některé z nejdůležitějších psychoanalytických představ, přesahuje značně její rámec. Stále znovu slýchávám pohrdavý výrok: Jak můžeme považovat psychoanalýzu za vědu, když její nejdůležitější pojmy, jako je libido a pudy, jsou tak nejasné. Tato námitka však pouze prozrazuje naprostou neznalost věci. Jasné základní pojmy a ostře ohraničené definice jsou v duševních vědách možné jen potud, pokud se snaží zahrnout určitou oblast skutečnosti do rámce nějaké intelektuální soustavy. V přírodních vědách, kam patří i psychologie, je určitost hlavních pojmů přebytečná, ba dokonce nemožná. Zoologie ani botanika nezačínaly přesnými a vyčerpávajícími definicemi zvířete a rostliny; biologie ještě ani dnes nedovede dát pojmu život jednoznačný obsah. Dokonce i fyzika by promeškala celý svůj vývoj, kdyby musela čekat na to, až její definice látky, síly, gravitace a další dosáhnou žádané jasností a přesnosti…

——————————————————————————–

1 Viz také S. Freud: “Pudy a jejich osudy” z roku 1915 (Reclam, Lipsko, 1984)
2 Freudovy práce “Vně principu slasti” z roku 1920 (SeSp, sv. XIII), “Psychologie mas a analýza osobnosti”, 192l SeSp, sv. XIII) a “Já a Ono” z roku 1923 (Psychoanalýza, nakl. Reclam, Lipsko, 1984)